|
| |
|
| |
|
|
Opravné a dozorčí prostředky v daňovém řízení
Hajdová, Veronika ; Pagáč, Zdeněk (oponent) ; Kopřiva, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku ochrany práv daňových subjektů, konkrétně opravnými (řádnými a mimořádnými) a dozorčími prostředky v daňovém řízení, v rámci zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Cílem této práce je naleznout, systematicky charakterizovat, popsat a vysvětlit opravné prostředky, včetně žaloby ve správním soudnictví.
|
|
|
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení Abstrakt Rigorózní práce přibližuje přelomovou judikaturu týkající se odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky daňového řízení. Primárním cílem práce je zhodnotit možné přínosy i úskalí aktuálního přístupu k odškodňování délky daňového řízení a navrhnout jeho optimální nastavení. Sekundárním cílem práce je prozkoumat možné následky rozšiřování odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, což je ilustrováno právě na současném přístupu k odškodňování průtažného daňového řízení. Odškodňování daňového řízení v režimu nepřiměřené délky řízení, v rámci kterého je vznik nemajetkové újmy presumován na základě judikatury ESLP, bylo vzhledem k absenci působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na daňové záležitosti léta zásadně odmítáno. V důsledku judikatury Ústavního soudu se však situace začala měnit a zejména po vydání navazujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3118/2020, se daňové řízení zařadilo mezi ostatní řízení, která jsou posuzována optikou jejich nepřiměřené délky. Předložená práce se snaží mimo jiné nalézt odpověď na otázku, zda předmětné nastavení odškodňování délky daňového řízení dostatečně vyvažuje zájmy státu a jednotlivce, nebo nikoliv. Při psaní práce byl zvolen deduktivní a...
|
|
|
Náhrada škody a nemajetkové újmy uplatňované v důsledku daňového řízení
Matějka, Pavel ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Martiník, Pavel (oponent)
Náhrada škody a nemajetkové újmy uplatňované v důsledku daňového řízení Abstrakt Diplomová práce je věnována problematice náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci orgány Finanční správy České republiky. Škoda nebo nemajetková újma může vzniknout v důsledku daňového řízení, kdy konkrétní fyzická nebo právnická osoba, u níž bylo řízení vedeno, byla v procesním postavení daňového subjektu. Oblast daňového řízení není sama o sobě jednoduchá a ve vazbě na zmíněnou náhradu škody nebo nemajetkové újmy jde o problematiku relativně složitou, blíže neobjasněnou, a ne pro každého na první pohled srozumitelnou. S nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem orgánu Finanční správy České republiky se v rámci životních situací může setkat každá fyzická či právnická osoba, které z pozice daňového subjektu vzniká daňová povinnost. Cílem této diplomové práce je proto jasně a srozumitelně přiblížit řešenou problematiku. K tomu slouží především vymezení klíčových pojmů z oblasti správy daní, které jsou relevantní pro pochopení veškerých souvislostí. Na to navazuje přiblížení právní úpravy náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a právní úpravy náhhrady škody obecně....
|
|
|
Lhůty pro vyměření daně
Červinková, Andrea ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
76 Abstrakt Účelém této diplomové práce je analyzovat současnou úpravu správy daní s ohledem na zakotvení lhůt pro stanovení daně. Toto téma jsem si vybrala i z důdovu, že v poslední době vstoupil v účinnost nový předpis danového práva procesního, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, který v problematice lhůt pro stanovení daně přináší zajímavé změny. Jelikož předcházející právní úprava daňového procesu obsažená v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, byla přijímána v hektické době počátku devadesátých let dvacátého století, nevyvarovala se určitých nedostatků. Zákon ne zcela správně definoval některé pojmy a obsahoval i nejasná ustanovení. Taková situace nebyla z hlediska zachování právní jistoty příjemců normy žádoucí, proto byl zákon po dobu své účinnosti často měněn dílčími novelizacemi a dotvářen pomocí judikatury, jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího správního soudu. Právní úprava problematiky správy daní vyžadovala rozsáhlé změny, které nebylo možné vyřešit novelizací stávající úpravy. V létě roku 2009 po dlouhotrvajících jednáních, byl nakonec schválen nový předpis jako zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Cílem mé práce je zhodnotit, jak nový daňový řád dostál svým předsevzetím, tedy zda zaručuje vyšší míru právní jistoty při správě...
|
|
|
Lhůta pro stanovení daně
Alexa, Karel ; Marková, Hana (oponent) ; Boháč, Radim (oponent)
Lhůta pro stanovení daně Rigorózní práce se zabývá lhůtou pro stanovení daně, která je upravena především daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lhůta pro stanovení daně představuje časový úsek, v rámci kterého je možné stanovit daň. Tato lhůta tak vytváří časový rámec pro celou správu daní, neboť rozhodnutí o stanovení daně je jejím cílem a v případě, kdy daň již stanovit nelze, není žádný důvod ve správě takové daně pokračovat. Hlavní účel lhůty pro stanovení daně proto spočívá v nastolení jistoty, že po jejím uplynutí nemohou být hmotná daňová práva a povinnosti dotčeny změnou. Práce se skládá ze dvou základních částí. První část je úvodní a vymezuje fenomén lhůt. První část se člení na tři kapitoly. Kapitola první vysvětluje pojem a druhy lhůt. Druhá kapitola vymezuje obecné aspekty lhůty pro stanovení daně. Třetí kapitola analyzuje pravidla počítání času. Druhá část je již zaměřena na právní úpravu lhůty pro stanovení daně a je rozdělena do deseti kapitol. Kapitola první vymezuje počátek běhu lhůty pro stanovení daně. Kapitola druhá zkoumá prodloužení lhůty pro stanovení daně. Kapitola třetí popsuje přerušení lhůty pro stanovení daně. Čtvrtá kapitola se zabývá stavením lhůty pro stanovení daně. Kapitola pátá řeší otázku maximální délky lhůty pro stanovení daně....
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
|
|
Vybrané postupy při správě daní
Hanák, Radim ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Vybrané postupy při správě daní Abstrakt Předmětem mé práce je část správy daní, které je podroben každý subjekt na území České republiky, a jejímž účelem je ověření zda tento splnil veškeré své zákonné povinnosti ve vztahu k daním, a zda přiznal správci daně veškerý majetek, který podléhá zdanění. Jedná se o oprávnění správce daně ve vztahu k pravomoci stanovit výši daně. Za tím účelem je správce daně vybaven oprávněními v rámci vyhledávací činnosti, a je rovněž oprávněn zahájit specifický postup prověření správnosti daňového tvrzení ještě před vyměřením daňové povinnosti. Tyto postupy jsou do značné míry vzájemně provázány. Ve své práci podávám zevrubnou analýzu těchto institutů jak jednotlivě, tak ve vzájemném kontextu a vzájemné provázanosti, s důrazem právě na kontrolní postup. Právní úpravu rozebírám v rámci jejího vývoje, v kontextu právní úpravy Evropské unie, v rámci správní praxe, a především v rámci konkrétních rozsudků správních soudů. Cílem práce je upozornit daňové subjekty na veškerá rizika, která při využití těchto postupů v praxi hrozí, a upozornění na zákonné limity těchto postupů, které jsou správci daně povinni dodržovat. Tedy poskytnout komplexní zhodnocení současné právní úpravy. Jsou rozebrány specifika v rámci speciální úpravy v rámci různých druhů daňových povinností. Rovněž je...
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
host ::
RSS.